Prohledat tento blog

pátek 18. března 2011

O smrti, úhel pohledu

Je dána už naším zrozením, tak jsme si to vybrali. Za možnost vývoje, poznání jsme zaplatili cenu nejvyšší. Mohli jsme žít věčně, ale jako jednotlivé buňky nebo bakterie s DNA uzavřenou do kruhu. Bez vývoje...
Miliardy miliard životů živých tvorů již uhasly, osobní tragedie, osudy. Obecně naprosto běžné a bezvýznamné události. Vše závisí jen na úhlu pohledu. Když dva generálové plánovali bitvu, probíhalo to asi takto:
1. Obětuji levé křídlo ( a 10 000 mužů zemřelo)
2. Obětuji obě křídla ( a 20 000 mužů zemřelo)
Z jedné strany bojujeme o život každého jednotlivce skoro za každou cenu, z druhé strany necháme umírat miliony lidí. Nejsme tak trochu blázni? Netrpíme nějakou duševní chorobou???
Jaderné bomby, jaderné elektrárny ( Černobyl, Fukušima), lidé umírali, umírají a budou umírat.
To je zákon genetického vývoje. Umřeme, abychom uvolnili místo jiným, snad lepším a dokonalejším.
Není třeba se toho bát. Umřeme zbytečně? A co je to zbytečně???
Hořící les, hořící mraveniště, tragedie každého mravence... Nejsme v podstatě nic víc než ten mravenec. - Jeden pohled (objektivní).
Já, střed vesmíru a Bůh na Zemi, jsem dostal rakovinu a umřu, tragedie, proč, za co??? - Druhý úhel pohledu (subjektivní).
Pokora x Vůle.
Dokážeme spoustu věcí, skoro cokoliv, ale mnohdy nedohlédneme důsledků našich činů (skoro vždy...) Jsme většinou jak řidič se zavázanýma očima. Probudíme se někdy?

středa 16. března 2011

O životě

Jsme jenom poutníci procházející životem na Zemi hledající nejen svou cestu domů, ale i vnitřní klid, mír a životní štěstí. Málokdo si uvědomí, že to štěstí je už naše zrození, které přináší strach z neznáma, ztrátu bezpečí a druhým bolest. Tato bolest je zároveň naplněna radostí, dojetím a hlavně štěstím. Proto je důležité uvědomit si, že pokud jsme se rozhodli žít a kráčet napříč svým osudem je potřeba počítat s tím, že cesta života není vždy rovná bez kamenů, kaluží nebo děr, které jsou různě velké a hluboké.
Máme ale svou volbu, zda se rozhodneme tyto nástrahy na své cestě obejít, nebo do nich skočit přímo rovnýma nohama a sbírat potřebné zkušenosti a dovednosti k dalším nástrahám, které nám život připravil. Je jen na nás, jestli těmto nástrahám budeme čelit hladce a příjemně nebo zakopneme o kámen a zůstaneme ležet na zemi z důvodu, že nemáme potřebnou sílu k dalšímu zvednutí. Je potřeba si uvědomit, že i při našem příchodu na svět byla potřeba pomoc druhých.
A tak i při klopýtnutí nebo upadnutí může přijít pomoc, která může být v jakékoli podobě, ale je potřeba umět si o ni říci a umět ji hlavně přijmout i když je v rozporu s naší představou.
Život je jedno velké dobrodružství, které má jak svůj začátek, tak i konec, ale průběh mezi tím si můžeme ovlivnit sami.

úterý 1. února 2011

Arabské revoluce a ty naše...

Ano, na jedné straně nesmírné bohatství a druhé straně nesmírná bída. Výsledky vidíme. Tunisko, Egypt,.. Manželka "vůdce" s tunou nakradeného zlata... A na druhé straně děti umírající hladem.

Pokud okrádání jedněch druhými překročí určité meze - pak přicházejí revoluce. Výsledky chaosu mohou být různé. Od vojenských diktatur, přes náboženské státy po demokracie. Co určuje výsledek těchto revolucí nebo pučů nebo převratů?
Pravděpodobně míra chudoby a zbídačení obyvatel. Pokud to zbídačení není až tak velké, pak se rekrutují obvykle mírnější režimy. Takže dobrá rada pro současnou vládnoucí garnituru:

Nepřehánějte to se zbídačováním a okrádáním lidí!!!

Jinak vás to bez milosti smete. Krást jistě můžete, když to neumíte jinak, ALE V ROZUMNÉ MÍŘE...

úterý 4. ledna 2011

Veřejné zakázky

No, tak už se na to pomalu opravdu nedá dívat. Zákon o veřejných zakázkách není prostě nepovedený zákon. je to něco podobného jako Klausova privatizace typu na hodinu zhasneme, pak rozsvítíme a uvidíme, kdo co bude mít...
Pointou totiž je, aby za zakázku nikdo odpovědný nebyl. takže někdo vytvoří zadání. nejlépe externí firma. Do zadání se vloží spousta podmínek pochybného smyslu např. ISO 1234, ISO 456 atd., o kterých každý ví, že jsou k ničemu a slouží pouze ke zmenšení počtu kandidátů. Pokud i potom zbylo více než jeden kandidát, najme se další firma, která provede výběr.
Výsledek je, že za vybraného dodavatele vlastně nikdo neodpovídá, není žádná osobní odpovědnost.
Co já, já muzikant, dodavatel přece vyhrál výběrové řízení.
Díky zúžení počtu uchazečů se dá dosáhnout vyšší cena, to je jasné no a rozdíl mezi cenou "vysoutěženou" a skutečnou někam zmizí.

Takže podle mne je třeba zákon zrušit. je třeba dát lidem do rukou pravomoc = vybrat dodavatele stejně jako v soukromé firmě, a současně jim dát odpovědnost - jestli to dopadně špatně nebo se ukáže, že je to předražené, jdeš k soudu nebo sedět. A TO JE VŠE. Proč to tak nefunguje? No, protože to některým nevyhovuje. A O TOM TO JE...

Konkrétní příklad.
Nabídnu státní organizaci realizaci zakázky např. za 300 000,- Organizace stanoví podmínky - dodavatel musí mít aspoň 3 zaměstnance, musí mít ISO 1, musí mít ISO 2, musí mít ISO 3. Následně já nejsem ani osloven, oslovena je firma XZY, její cena je řekněme 900 000,- Teď ta firma osloví mne a já tu zakázku za těch 300 000 udělám.
Může vzniknout otázka a kde je těch 600 000,- No, mne se neptejte, o tom já nic nevím. Svých 300 000,- jsem dostal a práci jsem odvedl...

A VO TOM TO CELÉ JE...

úterý 14. prosince 2010

Zločin a trest ...

Jednou ze základních lidských vlastností je hledání kauzualit i tam, kde prostě žádné nejsou.
Například si představte situaci:
Jde člověk po ulici a spadne na něj cihla z domu. člověk umře.
Dost často hledáme příčiny. Co ten člověk udělal špatného? Pokud je nenacházíme, začneme je hledat v předchozím životě apod. Ve skutečnosti tam žádné takové závislosti nejsou. V životě existují i věci, které nejsou zasloužené a za které nikdo nemůže. Náhoda je průsečík více nutností. V tomto případě např.

1. Člověk musel jít po ulici
2. Uvolněná cihla musela spadnout
3 Nutnost časová - události nastaly ve stejném okamžiku

A TO JE VŠE. Není to trest, je to jen a jen náhoda. A vidíte, všichni tam tu míru zavinění budeme hledat. PROČ??? Je to deformace výchovou, morálkou a podobnými bludy. Od mládí nám vštěpují, že za "zločin" musí přijít "trest". Manipulace vyššího stupně. Tak se z ČLOVĚKA vychovává poslušné stádo.
Máme to tak v sobě zažrané, že sami sebe obviňujeme a sami sebe trestáme. Možná tam původně byly nějaké velké cíle - udělat lidi lepšími, ale důsledky jsou hrozné, lidská společnost je stádem ustrašených psychotických individuí. Bojíme se ve společnosti uprdnout, protože se to nehodí, bojíme se říct názor, protože třeba zrovna není IN. Všechno, co děláme, porovnáváme s nějakými často nesmyslnými kriterii a pravdami. "Nedělej to, Bůh Tě potrestá...", "Trp a budeš odměněn..." Jen samé zákazy a příkazy.

Rady do života (možná Satanovy...):
1. Posuzujte všechny i "věčné" pravdy, apriori ničemu nevěřte, dělejte si svůj názor
2. Ptejte se co k čemu slouží a proč je to tady
3. Dejte na intuici, cit a vlastní "selský" rozum
4. Překročte svoji "krabičku", pokud něco chcete, UDĚLEJTE TO!!!

Někdo je nemocný, někdo je úspěšný - některé věci můžete částečně ovlivnit, jiné ne. Neberte to jako trest a nezáviďte jiným. Budete li to brát jako trest, přivodíte si jen další a další problémy. Další "tresty", protože se vám jeden trest bude zdát málo... Snažte se být spokojeni sami se sebou a plňte si své sny. Toto je cesta ke skutečnému svobodnému lidství a ne ke stádu zkrocených šelem.

úterý 7. prosince 2010

Penzijní reforma aneb podvod ve velkém stylu

Mi se líbí ta naivita těch obyčejných lidí, to snad ani nemůže být pravda. Takže se začíná ukazovat, že státní pojištění z daní nestačí na penze ( když přebývalo, tak stát celkem bezohledně ty peníze na důchody použil jinde...). Takže se objevila hluboká myšlenka chorého mozku - lidé, peněz není dost a tak si budete muset POVINNĚ spořit sami na svůj důchod.
Na první pohled to vypadá, jakoby se někdo staral o dobro budoucích důchodců, že? Skoro by tomu i někdo mohl uvěřit. Co je to však jiného než v podstatě zvýšení sazby povinného pojištění dnes? Nic. Ale rozhodně to vypadá lépe. A jako bonus spousta dalších soukromých fondů a nenažraných bankovních parazitů, kteří pěkně peníze těchto povinně spořících lidí očešou. Spousta dalších lidí, kteří budou žít z těchto peněz. A tak když to spočítáte, tak na každou korunu, kterou si uspoříte, vydáte další 3 na provoz fondu, na honosné budovy za miliardy. Další část z uspořených peněz vám sežere inflace a nezbude vám nakonec nic.
Podívejte se na historický vývoj ( a můžete do toho zahrnout i první republiku). Já pro jednoduchost ukážu jen vývoj u sebe. V roce 1982 jsem nastoupil do práce jako doktor a kandidát přírodních věd, měl jsem plat 2 300,- hrubého. Představte si, že bych polovinu platu uložil na důchod. Žil bych jako žebrák za cca 900,- měsíčně. Šetřil bych 20 let. Našetřil bych 240 000,-
Za dvacet let úspor a odříkání !!!!
Dneska toto vydělám ZA DVA MĚSÍCE !!! Takže vážení, BĚŽTE SE SVÝMI NÁPADY SKUTEČNĚ DO PRDELE !!!
Omlouvám se za vulgaritu, ale nemám pro toto jiná slova. Moje rada - žijte, užívejte dokud jste mladí a máte na to. Tyto reformy slibují jen po smrti království nebeské a to tu už bylo mockrát.

středa 1. prosince 2010

A ještě jednou ekologie

Tentokrát se k tomu ani nebudu vyjadřovat. Velmi dobře si můžete počíst článek ZDE.
Takže nejen energie, ale i vše ostatní jsou jenom BLUDY. A zelená je barva naše...
počítadlo.abz.cz