Strašení kůzlátek

Přečetl jsem si dnešní článek o konci antibiotik:
"Před 65 lety nebylo výjimkou, že lidé umírali na infekce třeba při „banálním“ odstranění slepého střeva. Teprve zavedení penicilinu a postupem času dalších asi 70 antibiotik pomohlo potírat mikroorganismy, které vyvolávaly smrtelná onemocnění lidského organismu.

Tato minulost se může stát podle expertů citovaných britským listem poměrně brzkou budoucností. Potrvá to podle nich jen pár generací a lidstvo bude čelit post-antibiotické apokalypse. A údajně nejde o přehánění, o konci éry antibiotik píše i poslední číslo seriózního medicínského časopisu Lancet Infectious Diseases."

Co k tomu dodat? Kdo píše takové kecy?

Byli jsme tu mnoho miliónů let před antibiotiky a budeme i po nich. Celá existence lidského rodu je boj o přežití. Jestli si nějaký blbeček myslí, že už ten boj vyhrál, pak je fakt ubožák. I ty bakterie jsou tu miliony let a pořád je to více méně nerozhodně. Bohužel, takové vymoženosti typu antibiotik jsou nepřirozené a vedou k tomu, že náš organizmus zchoulostivěl a pokud budeme i nadále dělat to, co děláme, pak oslabíme přirozený výběr a až se náš protivník vypořádá s našimi zbraněmi bude nám krušno.
Takže problém je především ve filosofii obrany zdraví a člověka jako takového. Tím, že vytváříme "umělé" látky a těmi se bráníme vlastně snižuje vlastní obranyschopnost těla a na to můžeme dojet, ne na to, že se bakterie naučí bránit penicilínu. Ony se dříve nebo později naučí bránit celkem všemu - to je princip života a vývoje. A pokud to nepochopíme, budeme mít smůlu.